Nevěřím na osud - 15. Kapitola

6. ledna 2014 v 10:07 | Morbid_Curiosity |  Nevěřím na osud

"Co-Cože?"
"No vystupuj!"

Byly sme na místě. Teprve teď sme byly na místě. Byl to sen. Celý. Moje výhra, afterparty, Eliz… všechno byl jenom sen. Neuvěřitelně živej sen. Sen, kterej se nemůže stát skutečností, ale mám z něj zvláštní pocit. Deja Vu…

Zaplatila sem teda taxikářovi a odebrala sem se s Elizabeth kamsi ke vchodu do O2 arény. Daly sme si ještě cigáro a já mezitím Eliz povyprávěla celej sen se všema detailama, na který sem si byla schopná vzpomenout. Elizabeth přede mnou stála, hleděla do chodníku a na tváři měla prapodivnej výraz.
"Děje se něco?" zeptala sem se trochu vykolejeně Eliz.
"Ne, nic… jenom prostě… mám takovej zvláštní pocit…" řekla tajemně.
"Jo… to já taky."



Po chvíli už se brána do arény otevřela a rozjařenej dav se začal valit dovnitř. U vchodu sme vážně, stejně, jako v tom mym snu, dostali lístečky s číslama 1 a2 a malý obyčejný tužtičky.
Když sme to s Elizabeth zjistily, vyměnily sme si významný pohledy, ale neřekly sme ani slovo. Elizabeth se totiž začala tvářit, jako když se modlí, aby všechno bylo jako v tom mym snu.

Přemístily sme se na naše zarezervovaný místa v sedmý řadě od podia a tam sme čekaly až do půl desátý, než vyhlašování začalo.

Následujících 45 minut probíhalo na chlup stejně, jako tomu bylo v mym snu:
Nastoupila si celá porota a znova nám předřikala, co všechno můžeme vyhrát a dokonce byla i ta speciální tajná cena - auto značky VolksWagen. Taky nám řekli, že první a druhý místo nejsou ještě jasný, to už sme se teda začaly obě klepat. Při čem nám ale s Eliz oběma spadla čelist až na zem byly jména. 5., 4. a 3. místo obsadili Andrew Cohen, Simone Müllerová a Adam Neubauer.

"Dorte ty vole…" koktala Eliz a zhluboka dejchala a škrtila mi ruku. "To… tohleto… to…"
"Ty krávo…"
"Nepřijde ti tohle trochu jako Deja Vu?"
"Trochu?"

Bill s Tomem už se připravovali na to, že každej z nich přečte jedno jméno z těch dvou, který se umístily na prvním místě, když se mi začalo dělat blbě a upadala sem mdlob.
Z dálky sem slyšela Elizin hlas a pak tma. Černočerná tma.

>>||<<

"Dortí! No tak, Dortí, vstávej! Halooo, prober se!"

Tma…tma… změť zvuků, ve kterejch sem se nevyznala. Připadala sem si jako na půli cesty mezi snem a bděním. Nějakej zásek někde uprostřed, ze kterýho sem se nemohla vyhrabat. Nešlo to. Jedny hlasy mě táhly pryč z tý tmy zpátky do reality a druhý se mě snažily udržet v nevědomosti.
Matně sem nad sebou rozeznávala siluety Elizabeth a Davida.

"Casey! Prober se!"

Konečně se mi podařilo pořádně zaostřit.
Ležela sem na zemi pod sedačkama, v hlavě sem měla pravděpodobně skřítka s kladívkem a všude kolem nehoráznej rozruch. Ano, já vim, jak si získat nechtěnou pozornost.

"V pohodě?" zeptal se David, za kterym stál zbytek poroty.
"Jo…" vyškrábala sem se zpátky na sedačku a Nena mi vnutila kelímek vody.
Akorát přibíhal doktor, kterej mi zasvítil do očí, zahejbal rukama, nohama, hlavou a zase odběhnul. Magor.
"Můžeme pokračovat?"
"Jo, v pohodě."

Porota se zase vrátila na svoje místo a Tom přečetl první jméno, kterym k mý hrůze byla Markéta Konečná.

"Opovaž se zase omdlít!" vyhrožovala Elizabeth a nadskakovala na sedačce nedočkavostí.
Já radši zmizela za kelímkem s vodou a vyhejbala sem se zvědavejm pohledům ostatních kolemsedících. Jo to je vážně super podívaná, když se člověk lehce sesype.

Markéta odpověděla na pár dotazů a Bill už otevíral svou obálku, když na mě zas šlo temno. Místo mýho jména se však z jeho úst ozvalo jméno, který bych čekala absolutně nejmíň:
"Elizabeth Rokwoodová!"

"Cože?!" vyhekly sme s El najednou.
"To je nějakej error ne?" nechala se slyšet Elizabeth a já jenom nechápavě zírala na Billa, kterej se taky netvářil zrovna sebejistě. "Hej! Cake! Vnímáš?"
"No… už asi ne. Tak… běž ne?"

Byl to neuvěřitelně zvláštní pocit. Nebyla to závist ani nic takovýho. Spíš absolutní nechápavost. Jak mohla vyhrát, když nezazpívala ani tón? No… a umí vlastně ona zpívat? já ani nevím tyjo. Vybrali jí proto, co o mně řekla na tom castingu? Určitě jo, jinak by tam nestála. Proslovů tady totiž určitě zrovna moc neměli. A i kdyby, tenhle by patřil k těm nejlepším. Omyl - tehle by byl nejlepší.

"Tak Elizabeth, pojď za náma!" Zavolal David.
"Moment ale!" ozval se Tom.
"Jo, moment ale!" jako ozvěna Bill.
"Jooo! Moment ale!!!" zařvala Elizabeth a běžela na podium.

Výraz nepochopení vystřídal neuvěřitelnej výtlem, kterej zapříčinil pozornost okolí. To bylo už tak dost vypleskaný z toho, co se děje a ještě navíc, když všichni zařvou "moment ale" a jeden malej dement, kterej se pár minut předtím zhroutil, se začne neuvěřitelně chlámat… no dobrou.

"Co se děje?" zjišťovala Nena.
"Tady je nějaká chyba. Elizabeth přece nezpívala," řekl Tom.
"Jo, zpívala Cake," přidal se Bill.

Elizabeth akorát doběhla na podium a celá porota spolu s Eliz 'dala hlavy dohromady' a vášnivě o něčem diskutovali.

"Tak změna. Omlouváme se. Druhou adeptkou na první místo je Casey Carlise!" zvolal David.

Temno. Temno. Temno. Temno. Temno.

"JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!" ozvalo se rozjuchanym sálem od Eliz.

Nejistě sem teda vstala a docourala se k podiu.

Deja Vu.

Pak už zase všechno probíhalo podle snu až do úplného konce, kdy publikum hlasovalo o vítězi po tom, co sme s Markétou zazpívaly a kdy Bill označil moje jméno jako vítězný.

Elizabeth mi okamžitě skočila kolem krku a odmítala se mě pustit. Ceny sem málem všechny upustila a Tom se blbě šklebil.
Lidi tleskali a ve mně se mísil asi milion pocitů. Měla sem pocit, že asi vybouchnu. Zase ta tma…

"Já to věděla! Věděla sem to! Chápeš to? Věděla! Vyhrála si! Seš hvězda! Dortí!!!" volala El.

Nakonec se naše vítězná pětka postavila doprostřed podia, kde byla propagována jako elita pěveckého národa, což byl trochu přehnanej výraz, ale budiž. Mě už nic nezajímalo, já chtěla jenom klid a postel.

David pak všechny obeznámil s plánem afterparty v RockCafé Clubu, přičemž se hala málem zbořila jásotem a všichni se začali vytrácet ven, aby si nastoupili do limuzín a nechali se odvézt na tu 'kalbu'.
My tam s Eliz ještě chvíli čekaly a dejchaly a nakonec sme se taky odebraly ven za ostatníma, ovšem nejdřív na hotel, abych si odložila ceny, který sem sebou vážně tahat nechtěla, a abych si aspoň na chvíli uklidila hormony a utřídila myšlenky a pocity. To ovšem nebylo tak lehký, neb za celou dobu El nezavřela pusu a pořád opěvovala moje vítězství. Teda vlastně mluvila než sme došly z limuzíně, pak na chvíli s vyplazenym jazykem zírala na limuzínu, přičemž si neodpustila "No ty krávo!" a pak zase spustila.
"Jo prosimtě, já chápu, že jsi nadšená, ale nemusíš mi to pořád připomínat," smála sem se, když už mi to zopakovala asi po stopadesátý a už to s ní recitoval už i řidič limuzíny.

'Doma' sem si odložila proprietky, který mi byly naloženy jako nákladnímu velbloudovi, chvíli sem funěla na gauči, než mě Eliz dokopala k tomu, abych zvedla svojí vítěznou prdel a usadila jí do limuzíny.

>>||<<

"Ty vole!"
"Ty krávo!"
"Hustý co?"
"Hodně hustý!"

Čuměly sme na vchod do RockCafé Clubu, kterej vypadal tak luxusně, že na vnitřek mi právě došla fantazie.

"Hej… tohle nedám. Já tam nemůžu. Vždyť tam budu vypadat jak… jak… jak…"
"Jak co?" vytrhla sem El ze záseku.
"No já nevim prostě. Podívej na ty dveře. Zlatý dveře!"
"Ježiš no a co? Podívej se na mě a na ty dveře, vypadá to snad, že k sobě nějak extra ladíme?"
"Ha-ha-ha, fakt vtipný," 'urazila' se El.
"Pojď, brouku. Jdem vstříc našemu… alkoholu," chytla sem Elizabeth kolem ramen a táhla sem jí dovnitř. To sem ovšem asi neměla dělat, neb se na mě všichni nahrnuli a gratulovali mi k vítězství.

Kdyby všichni měli mít žloutenku, tak sem žlutá jak citron, nebo asi tak milionkrát mrtvá. Mimo to, že sem neumřela na žloutenku, se mi ještě navíc ztratila Elizka. Naštěstí, kde jinde toto dítě z pekel hledat, než na baru, že? Takže když sem se asi o půl hodiny později vyprostila ze sevření ostatních soutěžících a přísedících asi se sto kytkama a milionem bonboniér, okamžitě sem zasedla vedle Eliz na bar a dala si dvojtou vodku.
"Brzo mě asi odvezou…"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama