Mazel

12. července 2012 v 23:59 | Morbid_Curiosity

Takže vážení, jak jsem již zmínila, opět jsem se vrátila na Hog a tak, abyste tu neplakali (ale záplav bych se nebála), vám sem dávám jednu z prvních vypracovaných soutěží, který jsem tam posílala.

Soutěž se jmenovala Mazel a byla o tom, aby každej napsal příběh o nějakým výstřelku, zvláštním chování atd. jeho mazlíčka. A tak jsem teda psala...

Ještě vám sem hodím názornou ukázku toho, jak se pak neviňátko tváří... vlevo, prosím...

No neni k sežrání? ♥ :D




Běžím, co mí síly stačí. Už jenom pár kroků a bude tam. Jenom jednu zatáčku támhle v dálce a uvidím ho. Ještě kousek, jenom pár metrů… a…



"Mnaaauuu!"

"Mmmm…" zamručím otráveně, když mi Eliáš opět překazil sen plný akce, lásky, vášně a Damona Salvatora tím, že mi skočil na postel a vzbudil mě. Posunula jsem se blíž ke zdi, aby mohl můj drahý kocourek projít na místo, ze kterého skáče o jedno postelové patro výš, a snažila jsem se ještě usnout a dosnít.

Umím snít na pokračování, takže samotné probuzení z toho úchvatného snu mě až tak nevytrhlo. Ale on mě vzbudil JENOM proto, aby mohl skočit ještě o postel výš! To neomluví ani roztomilost. Ani modré oči. Ani úchvatně heboučký kožíšek… Ani… No dobrá, budiž ti odpuštěno, kocoure.

Cítila jsem, jak se mi za zády propadává matrace, když po ní moje přibližně pětikilové štěstí kráčí. Ale on nepokračoval tak, jak se od něj očekávalo. Jak od něj bylo běžné a jak by to od něj po té, co mi zničil jedinou romantiku, kterou v životě mám, bylo fér. Převalila jsem se na záda a snažila se chytit ještě posledních zbytků snu, které jsem před očima měla.

Ticho po pěšině...
To bylo podezřelé. A zničehonic jsem dostala obrovskou ránu do čela. Bála jsem se byť jenom otevřít oči, ale překonala jsem se. Jediné, co jsem v tu chvíli viděla, byly hvězdičky, které mi poletovaly kolem hlavy, a temeno Eliáškovy hlavy, jak se chystá k dalšímu brutálnímu útoku, na mé vstávat odmítající já.

"Hej, kamaráde, klid," houkla sem a chránila jsem si čelo, před dalším trknutím.

Chvíli seděl a koukal na mě, jako by mi nevěřil, že jsem opravdu ochotná vstát, hlavně když toho nechá. A dobře dělal. Opět jsem zavřela oči a pokračovala v hledání Damona. A povedlo se…


Jenom pár kroků a budeme konečně spolu. Jenom já a…



*KUCK* *PLIV* *KUCK*

"Pomoc! Eliáši!" shodila jsem kocoura.

Po neúspěšném pokusu mě probudit ducáním do čela zavedl o něco drastičtější metodu - dušení. Počkal, než usnu, vlezl na mě, smotal se mi na obličeji do klubíčka a čekal, než se začnu dusit. V očích mu teď skotačily jiskřičky pobavení a tělem mu projížděl pocit zadostiučinění, to na něm bylo vidět. Ten kocour je až moc chytrý a to je pro mě vysoce nebezpečné. Raději budu dělat, co chce.

"No tak jo, tak jo. Co chceš?" neochotně sem se otočila k němu a čekala, co za vtip přijde dál.

Chvíli se točil na místě a nakonec mi vrazil zadek do obličeje, aby mě odtlačil ještě trochu víc ke zdi. Lehnul si na břicho a nechal se drbat pod bradičkou. Oči se mi ovšem z rozespalosti zase zavíraly a tak mě během chvíle nás kocourek opět probouzel trkáním do čela.

"Jo, vždyť jsem vzhůru."

Opět se chvíli točil na místě, až nakonec zabodnul hlavu pod můj bok, kde mi zuřivě ožužlával tričko, prošlapkával, přičemž mi zabodával drápky do těla, a hlasitě předl. Tohle ovšem nefungovalo, pokud jsem ho nedrbala za krkem, pod krkem, na boku, nad ocáskem nebo prostě někde.

*DUC*

"Áááu! Vždyť nespím!"

Dobře, kecám. Spala jsem. Když on je ten zvuk kočičího předení tak příjemný a krásně se při něm usíná…

Vzbudil mě, shodil mě z polštáře, který zalehl, omotal mi ocásek kolem zápěstí a během dvou minut spal. A ještě u toho chrápal.

Seděla jsem pod polštářem, nevěřícně jsem zírala na zvíře na něm ležící a přemítala jsem si události poslední půl hodiny. Kdyby nebyl tak roztomilý, tak ho asi zaškrtím. A on si tam tak bezbranně pochrupkával, sem tam škubl nožičkou a nenechal se ničím rušit.

A tak jsem tedy vstala, naštvaná, že mě vzbudil už v poledne, a šla jsem napsat tenhle příběh.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama